Hned
po skončení Předvánočních deskových hrátek jsme
se vydali na nádraží, kde se k nám přidali další šelmáci. Bylo 17. prosince
2010. Ten den se každý rok v Praze v okolí Haštalského náměstí a v okolí uličky
"Ve Stínadlech" pořádá díky Sdružení přátel Jaroslava Foglara tzv. Večer světel.
A tak jsme i pres značný mráz nasedli na vlak a jeli s ním do Prahy.
Z hlavního nádraží jsme se pak vydali
pěšky ke kostelu sv. Haštala, kde jsme se připojili k
ostatním.
Byla zde přítomna asi stovka lidí, mladých, starších i
oddílů. Nejprve jsme zde rozsvítili naše lampiony a svíčky. A také jsme zde
potkali i naše "staré známé", kteří pořádají každý rok
Memoriál Jana Tleskače, který byl pro náš oddíl letos mimořádně úspěšný.
Nejdříve pohovořil Krizmen, který připomenul dvacetiletou historii
"Večera
světel" a dále výročí úmrtí spisovatele Jaroslava Foglara a malíře Jana
Fischera. Dozvěděli jsme se, že novodobá tradice "Večerů světel
"
se započala v roce 1988. Tehdy to vlastně byla taková akce na podporu vysílání
televizního seriálu "Záhada Hlavolamu". To protože, jak známo, Jaroslav Foglar
nebyl tehdejším režimem zrovna nijak zvlášť oblíbený.
Poté vystoupil Menhart (to byl ten, co na
letošním Memoriálu Jana Tleskače představoval Mažňáka) a zhodnotil letošní 10.
ročník soutěže "Hledáme Rychlé Šípy". Chtěl bych jen podotknout, že někteří
členové T.O. Šelmy se je letos též individuálně pokusili
najít.
A
kde že se to letos parta těchto pěti chlapců nalézala? Bylo to na balkonu
Staroměstské radnice, z druhé strany orloje. Společně s tím
vystoupil i Slávek Janov (ten, jenž moderuje Memoriál Jana Tleskače), který na
počest letošního hledání Rychlých šípů zazpíval vlastní složenou píseň.
Škoda jen, že byl mráz a našim šelmákům
byla velká zima. Proto jsme museli akci opustit o něco dříve, abychom se
chůzí
zahřáli.
Prošli
jsme uličkou Ve Stínadlech, která již byla osvětlena svíčkami. Vydali jsme se
totiž na Staroměstské náměstí podívat se, kde že to ty Rychlé šípy byli vlastně
letos schovaní. Přitom jsme se prošli zdejšími předvánočními trhy abychom při
osvětleném velkém vánočním stromku nasákli onou vánoční atmosférou. A pak rovnou
na nádraží a zpět do Uhříněvsi.
Všichni účastníci si také zaslouží velkou pochvalu, jak ty tři hodiny v mrazu vydrželi. A poděkování za pomoc patří i paní Francové a Kadlecové. Za T.O. Šelmy moc děkujeme.
|
O původu Večera Světel dle knihy Jaroslava Foglara "Stínadla se bouří" Jestli pak víte, proč vznikl původní Večer světel a jak je popisovaný v knížce? To bylo proto, že za vlády Vojtěcha Vonta vzniklo ve Stínadlech mezi zdejšími chlapci a děvčaty přání postavit dětské hřiště. Vojtěch Vont tehdy podal městským úřadům žádost, aby zde bylo toto hřiště postaveno. Jenomže úřady se k tomuto nápadu postavily velice odmítavě. O hřišti nechtěly ani slyšet, neboť zdejší představitelé také bez něj dokázali vyrůst. Navíc se divily, že zdejším dětem nestačí na skotačení dvě hodiny týdně tělesné výchovy ve škole. Vojtěchu Vontovi bylo dokonce pohroženo soudním stíháním, pokud bude společně se svými přívrženci pobuřovat takovýmito novotami. Ale ten se nenechal zastrašit, a vydal ustanovení, aby se v každém okně, kde bydli nějaký chlapec či děvče, kteří si přejí stavbu hřiště, rozsvítil barevný lampion. Když se pak setmělo, byly ve stínadelských oknech doslova stovky světel. Tato lampiónová demonstrace nakonec pohnula i ostatní lidi k tomu, že se sami začali přimlouvat za postavení hřiště. To se nakonec postavit podařilo. A na tuto památku se pak ve výroční den vždy rozsvěceli lampióny, čímž vznikla ona tradiční zdejší slavnost "Večer světel" (zdroj: Foglar J.: Dobrodružství v temných uličkách, Olympia, Praha, 1991) |
Viz též:
Odkazy
http://www.stinadla.estranky.cz