Šelmácký
rok se však kvapem blíží ke svému závěru, což s napětím očekávají všichni, co se
nejvíc snažili. Protože se tradičně koná „záverečná výprava“, na které se
vyhodnotí celý uplynulý rok. Tu jsme letos uspořádali netradičně nadvakrát.
V sobotu 12. června se konala
Závěrečná výprava staršího
oddílu a jako cíl
jsme zvolili okolí městečka Srbska v Českém krasu. Tam jsme dojeli
vlakem.
A nejdříve jsme si to namířili do rezervace Koda.
Prošli
jsme trampskou osadou Údolí děsu, což je jedna z nejstarších trampských osad
v Čechách. Vznikla
kolem roku 1921. O rok později zde byla postavena první chata. Jejími průkopníky
byli dle „Dějin Trampingu“ od Boba Hurikána čtyři trampové: Béda Preller, Franta
Švestka, Krkoun a Olda Karhan přezdívaný lesní muž Fejfar. K dramatické události
zde došlo roku 1925. Mohutný přívalový déšť rozvodnil
malý
potůček v divokou říčku, která strhávala s sebou vše, co jí stálo v cestě.
A
dokonce i chatu našich čtyř trampů zaplavila do výše jednoho metru. Na památku
této události pak osadu pojmenovali právě na Údolí Děsu. Osada se postupně
rozrůstala a dnes je zde již mnoho chat. Jezdil sem i známý trampský písničkář
Pedro Mucha, jehož píseň „Řeka hučí“ zná snad každý pořádný tramp.
Tato jeskyně dodnes
láká nejrůznější romantiky, což dosvědčuje i to, že pokaždé, když jsem tady, se
před jejím
vchodem
nalézá neuklizené ohniště. Není divu. Pro svojí velikost dokáže dát přístřešek i
nejednomu náhodnému tulákovi a jako útočiště před nešvary počasí slouží patrně
od nejstarších věků. Bylo zde totiž nalezeno osídlení až ze starší doby kamenné.
My jsme odpočinek navíc využili k tomu, abychom zde udělali oblíbenou činnost
šelmáků, a to stavění lesních stavbiček. 
odpočinku
jsme pokračovali dále. Sešli jsme zpět dolů, přešli most v Srbsku a pokračovali
po levém břehu Berounky, lemovaným skalisky a malými jeskyněmi. Když jsme přešli
říčku Kačák, dorazili jsme do starého lomu Alkazar. Původně to byl stěnový
etážový lom na těžbu vápence. Ten zde však byl v roce 1940 ukončen. Místo toho
se ho za 2. světové války chopili
nacisté,
kteří zde budovali podzemní továrnu s krycím názvem Kainit. Dnes je Alkazar
volně přístupný a my s naším oddílem jsme
tu byli několikrát. Jednu ze zdejších štol jsme využili k bojovce při svíčkách.
Když jsme ji všichni absolvovali, využili jsme jedno ze zdejších ohnišť, kde
jsme slavnostně vyhodnotili celý uplynulý školní rok. Zvítězil Kuba Šimek, druhý
pak Péťa Holeksa a třetí Honza Šimek. Všichni vítězové obdrželi knížku od
Jaroslava Foglara a šest nejlepších za 2. pololetí i cenný „zlatý diplom“. 
Pak už jsme se vydali
zpět
ke vlaku. Pochvalu zaslouží všichni zúčastnění šelmách, že to v tom vedru
všichni dobře zvládli a navíc poděkování si zaslouží i ti, kteří nám s výpravou
pomohli, a to Monika Pelichová a Mirek Hrdina a také instruktoři Wakil s Keifem.
A
příští školní rok? Bude to půlkulatý jubilejní patnáctý rok existence našeho
oddílu. Věříme, že tak dlouhá tradice je pro všechny zárukou kvalitní oddílové
činnosti. Takže, milí mladí přátelé a milovníci dobrodružství v přírodě,
neváhejte a v září se přidejte mezi nás, do turistického oddílu Šelmy. A vítáme
mezi sebou jak školáky, tak předškoláky. Myslíme si, že toho tu bude opět hodně
co k zažití.
