Zážitek z jízdy smrti
Byly pololetní prázdniny. Já a Brácha jsme jeli k babičce. Nejeli jsme tam však obyčejně. Já - Jakub a brácha Honza jsme si přivezli ježdíky, boby a sáně. Já se tak těšil, že půjdeme sáňkovat. A naštěstí se to vyplnilo. Tedy máma nás už informovala, že nás čeká takhle zábavný víkend.
Byla Sobota dopoledne, my jsme už po snídani čistili chodník, já-Jakub jsem dokonce čistil chodník i sousedům. Pak jsem přišel na dvorek kde byli: Brácha-Honza, sestřenice-Katka a bratranec-Vojta. Na dvorku jsme si hráli. Honza a Katka dělali každý své iglú a aby to měli jednodušší, dělali to pod lavičkou. Já-Jakub a Vojta jsme udělali sněhové sedátko a pak jsem chtěl stavět sněhuláka. Vojta a Honza shazovali sníh ze střechy. Chtěli tam poslat Katku, ale Katka měla strach, tak tam zůstal Honza a Vojta. Babička nás zavolala na svačinu a po svačině se šlo na jízdu smrti. Konečně! Hurá! Jízdu smrti jsme uspořádali na kopci, kterému říkáme Smrťák. První jízda byla v pohodě, Při druhé jízdě jsem asi v třetí třetině kopce spadl ze saní. Třetí jízdu jsem jel s Vojtou. Oba, už nevím kvůli čemu, jsme museli udělat nouzové vystoupení. Čtvrtou a pátou jízdu jsem jel sám. Šestou jízdu jsme jeli všichni, akorát zase kromě Vojty. Tomu jsme přejeli záda a stala se nám menší havárie. Všechny něco trochu bolelo, jen mě se nic nestalo i když jsem třeba udělal pár kotoulů nebo něčeho.
Havárie mi připadala trochu k smíchu. Katka říkala, že jsem jediný, kdo se směje, přitom jsem si myslel, že Katka se také směje. Vypadalo to tak. Pak už jsem nevěděl, jak bych mohl jezdit, aby mě to bavilo. Při několika posledních jízdách jsem to jednou přehnal, jel rychleji, než jsem měl a na skokáncích jsem si dal přes zadek. Kdyby mi chtěl někdo dát v tu chvíli přes zadek, ani by nemusel, protože jsem si dal na jízdě smrti sám. Kopci i jízdě říkáme ve smyslu smrti, protože je to tam nebezpečné. Úzká cesta na tři až čtyři jezdce, podél samé stromy, dole dva velké skokánky. Odpoledne jsme šli sáňkovat ke kopci do Svadbína. Tam jsme jezdili také. Několikrát na skokánek, několikrát vedle. Katce jednou ujely sáně, já jsem se lekl, že o sáně přijdu, tak jsem běžel pro ně a pak jsem si řekl, proč jsem pro sáně nejel na bobech, které jsem zrovna táhl.
Kuba Šimek