TÁBOR NOVÝ KNÍN 2010
Tak tu jsou zase letní prázdniny. Protože jsme se těšili na tábor, sešli jsme se
v sobotu 24. července 2010 na nádraží Braník, odtamtud nás odvezl motorák do
Malé Hraštice. Pak jsme šli pěšky do tábora u Nového Knína, přičemž mě a jednu
holku pověřili, aby jsme je vedli správnou cestou. V táboře jsme si dali dobrý
oběd a pak byl čas na ubytování. Později odpoledne jsme si hráli a nudili se a
potom přišel VÁŽENÝ PAN RYTÍŘ. Ten nám pověděl o svých nesnázích, že v lese jsou
skřeti. Ale tábor je chráněný, no- a poslední věta byla: Pomůžete mi? Později
jsme šli pro dřevo a večer spát. V noci jsem měl hlídku a skřeta naštěstí nebylo
ani vidu ani slechu.
První den po noci si nepamatuji. Druhý den- ráno byla rozcvička. Dopoledne jsme měli výcvik na zapalování ohně, a pak jsme hráli přehazovanou. Odpoledne jsme vařili lektvar pro skřety, večer se holky šli sprchovat a my kluci hráli fotbal. Večer nás čekala večeře pojmenovaná: "Pohádka mládí". Ale byla to krupicová kaše. Další den po dobré snídani jsme šli vyzvednout kotle, v kterých jsme vařili lektvar pro skřety. Z lesa jsme cestou vzali dříví.
Jednoho dne nám přišel dopis od rytíře, že přes náš tábor mají proběhnout "migrovací skřeti", a že noc musíme strávit mimo tábor. To jsme byli v lese na přespání. Ráno jsme posnídali dobrou bábovku a šli jsme zpět do tábora. Odpoledne jsme šli nakupovat do města - Nového Knína. Další den byl pořádně deštivý. V tom dni nás dopoledne zaměstnalo vybarvování sádrových trpaslíků. O odpoledním klidu si nás několik lidí všimlo něčeho zvláštního. Viděli jsme, jak se mraky točí pořád kolem dokola. Vypadalo to jako nový neobjevený jev. Nazval jsem ho pomalé tornádo, protože to bylo jen v rychlosti vánku. Pak se zase rozpršelo, a aby se celý tábor nenudil, sešel se u velkých kluků ve stanu a hráli městečko Palermo. Večer jsme měli deštivý táborák. Když jsme zapálili oheň, rozpršelo se a my jsme museli jít do naší jídelny pod celtu a zpívat tam. V noci nic zvláštního.
Další den dopoledne byl turnaj ve fotbale a po dobrém obědě odpolední klid. K obědu byl krůtí řízek a brambory. Po odpoledňáku jsme šli do lesa hrát hru. Hráli jsme si, že lovíme divoká zvířata a když jsme cestou šli zpět do tábora, vzali jsme dříví. Večer jsme měli táborák a pak........ a pak........... Noční bojovku.
Další den jsme měli později budíček , dopoledne před polednem jsme šli na dlouhou procházku za účelem najít rytířovu truhlu, pak jsme šli na dobrý oběd do tábora , kde nás čekala návštěva. Byl to Libor Čermák, Dagmar (Dáša) Mikulášová a mladší oddíl.
Další den dopoledne už si nepamatuji, co jsme dělali, asi nic extra, ale odpoledne jsme měli v táboře pouť. Po pouti si každý za své body mohl v kuchyni něco koupit. Večer byl slavnostní oheň, který zapálili palivci. Palivci byli Martina, Jirka, Honza ( Džony) a Radek. Ráno jsme se sbalili a museli jet domů. Na nádraží nás odvezli vedoucí, protože bylo deštivé počasí. Z nádraží v Malé Hraštici nás odvezl do Prahy- Braníka vláček motoráček a v Praze si všechny vyzvedli rodiče a odjeli s nimi domů.
Za dobré jídlo a ošetřování můžeme poděkovat Radce Hrabánkové, za vedení tábora Mirkovi Svěrákovi, všem vedoucím za dobré starání se o nás, instruktorům za to, že nám vždy pomáhali a snad i mně, který se snažil pomáhat, kde se dalo, být milý a přátelský.
Kuba Šimek